Iuppiter a Európé
Kdo: Iuppiter
Koho v co: sám sebe v krásného býka
Proč: aby unesl Európu
Proměna:
Únos
Postavy:
Iuppiter (2. p. Iova): staroit. bůh světla, pán vesmíru, později úplně ztotožněný s řeckým Diem (Zeus). Je tedy jako on syn Saturnův (Kronův) a Rhey, narozený na Krétě nebo v Arkadii; zbavil otce trůnu a s bratry losoval o vládu; sám dostal nebe a zemi, Plútón (Dis) podsvětí a Neptunus (Poseidón) moře; byl nejvyšším bohem, otcem bohů a lidí, vládce Olympu, hromu a blesku, podrobený jen Osudu, jejž nemůže změnit; ochráncem pohostinství; zasvěcen je mu orel a dub. Jeho choť a sestra je Iuno, jíž byl často nevěrný s bohyněmi a smrtelnicemi: Íó, Europé, Semelé, Kallistó. Otec Vulkánův, Mercuriův, Minervin (vyskočila mu z hlavy), Proserpinin, Apollónův, Dianin, Martův, Venušin, devíti Múz, Herkulův, Perseův, Aiakův, Mínóův, Rhadamanthův, Arkeisiův (otec Láerta, otce Odysseova), Bakchův, Epafův.
Mercurius (-ia): byl u Římanů hlavně bůh obchodu a zisku (mercari = kupovati). Je to patrně od původu řecký bůh Hermés, jehož kult byl přenesen do Říma už v V. stol. př. n. l. , a třebas byl hlavně uctíván obchodníky, měl všechny vlastnosti boha řeckého. Narodil prý se v Akradii na Kylléně - proto se nazývá Kylénský bůh - bohyni Mai z Dia. Ukradl Apollónovi stáda, ale obdržel je od něho darem, když mu sám daroval svůj vynález, lyru. U Ovidia se objevuje hlavně jako posel Iovův. Na jeho rozkaz zabil Arga, střežícího Ió. Miloval Kekropovu dceru Hersu a proměnil v kámen její sestru Aglauru; II, 708-832, Batta změní v kámen; II, 676-707. S Afrodítou prý zplodil Hermafrodíta. Nosí okřídlené opánky, široký klobouk a uspávající berlu.
Európé: dcera foiníckého krále Agénoa, unesená lovem v podobě býka na Krétu, kde mu porodila Mínóa; II, 833-875.
Grafika - Hendrick Goltzius, 1590
- Únos
Grafika - Antonio Tempesta
- Únos, 1606
- Krajina s únosem