Iuppiter a Európé

Kdo: Iuppiter  
Koho v co: sám sebe v krásného býka
Proč: aby unesl Európu

Proměna:

"On, ten otec a vládce všech bohů, 
[...], již odložil mocné své žezlo,
změní se v krásného býka a vmísí se do stáda kravek,
bučí a po měkké trávě se prochází vznešeným krokem.
Barvu má padlého sněhu, jejž dosud nepošlapala těžká šlépěje nohy a jižní nestrávil vítr. 
Na krku zjevny jsou svaly a lalok až po plece splývá, 
rohy má malé, jak lidskou rukou by stvořeny byly, 
za to však leskly se víc, než nejčistší drahokam skví se.  
Nic na něm hrozného není, ni v očích se netají hrozba:
v tváři jas míru mu ležel. A dcera Agénorova
diví se, že je tak krásný a nevěstí boje ni půtky."

Únos

"Brzy jde blíže a k bělostné tlamě mu květinky podá.
Těší to jeho touhu, a doufaje v budoucí rozkoš, 
ruce jí líbá a na chvíli ještě svůj odkládá útok, 
hned si s ní laškovně hraje a skotačí v zelené trávě, 
hned zase bělostným tělem se pokládá v žlutý písek.
Zvolna když zbavil ji strachu, hned hruď svou nabízí 
panně, 
aby ji poplácala, hned nastrkuje zas rohy
k ovití novými věnci, ač konečně troufá si dcera
královská sednout mu na hřbet, nic netušíc, na koho sedá.
Vtom se pozvolna bůh již vzdaluje pevného břehu, 
nohama nepravých tvarů se ve vlnách zprvu jen brouzdá,
potom však zachází dále a doprostřed hladiny moře
odnáší kořist. Ta děsem se ohlíží k pevnině zpátky,
od níž je unášena, svou pravicí za roh  jej drží, 
levici na hřbet mu tiskne a šaty jí ve větru vlají."

Následně (v následující proměně s názvem Kadmos) se jí zjevil jako bůh a odnesl ji na Krétu.

Postavy:

Iuppiter (2. p. Iova): staroit. bůh světla, pán vesmíru, později úplně ztotožněný s řeckým Diem (Zeus). Je tedy jako on syn Saturnův (Kronův) a Rhey, narozený na Krétě nebo v Arkadii; zbavil otce trůnu a s bratry losoval o vládu; sám dostal nebe a zemi, Plútón (Dis) podsvětí a Neptunus (Poseidón) moře; byl nejvyšším bohem, otcem bohů a lidí, vládce Olympu, hromu a blesku, podrobený jen Osudu, jejž nemůže změnit; ochráncem pohostinství; zasvěcen je mu orel a dub. Jeho choť a sestra je Iuno, jíž byl často nevěrný s bohyněmi a smrtelnicemi: Íó, Europé, Semelé, Kallistó. Otec Vulkánův, Mercuriův, Minervin (vyskočila mu z hlavy), Proserpinin, Apollónův, Dianin, Martův, Venušin, devíti Múz, Herkulův, Perseův, Aiakův, Mínóův, Rhadamanthův, Arkeisiův (otec Láerta, otce Odysseova), Bakchův, Epafův. 

Mercurius (-ia): byl u Římanů hlavně bůh obchodu a zisku (mercari = kupovati). Je to patrně od původu řecký bůh Hermés, jehož kult byl přenesen do Říma už v V. stol. př. n. l. , a třebas byl hlavně uctíván obchodníky, měl všechny vlastnosti boha řeckého. Narodil prý se v Akradii na Kylléně - proto se nazývá Kylénský bůh - bohyni Mai z Dia. Ukradl Apollónovi stáda, ale obdržel je od něho darem, když mu sám daroval svůj vynález, lyru. U Ovidia se objevuje hlavně jako posel Iovův. Na jeho rozkaz zabil Arga, střežícího Ió. Miloval Kekropovu dceru Hersu a proměnil v kámen její sestru Aglauru; II, 708-832, Batta změní v kámen; II, 676-707. S Afrodítou prý zplodil Hermafrodíta. Nosí okřídlené opánky, široký klobouk a uspávající berlu.
Európé: dcera foiníckého krále Agénoa, unesená lovem v podobě býka na Krétu, kde mu porodila Mínóa; II, 833-875. 


Grafika - Hendrick Goltzius, 1590
- Únos

Grafika - Antonio Tempesta 
- Únos, 1606
- Krajina s únosem 



Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky