Iuppiter a Ió

Kdo: Iuppiter
Koho v co: Ió v krávu
Proč:

Iuppiter chtěl svést Ió, ta začala prchat a tak se k ní spustil v podobě mlhy. Ivova manželka Iuno, hledala svého muže a tušila, že ji podvádí. Sestoupila na zem a nechala mlhu rozpustit. Aby nebyl Iovova nevěra odhalena proměnil svou milenku v krávu a Iuno ji chtěla jako dar a nechala ji hlídat stookým obrem Argem. Když otec Ió zjistil co se s jeho dcerou stalo truchlil. 
Iuppiter jeho smutek nevydržel a seslal Mercuria, aby Arga zabil. Mercurius k Argovi přišel jako pastýř pískající na třtinovou šalmaj a začal mu vyprávět příběh o Sýrinx a Pánu, aby ho uspal; pak jej zabil. Iuno umístila sto mrtvých očí Arga na ocas páva. Iuppiter nakonec přesvědčí svou choť, aby skončila svůj trest. Ió porodí syna Epafa

Proměna:
"Jakmile zpozoroval své manželky na zemi příchod, Iuppiter Inachovnu vráz proměnil v kravičku sličnou nezvyklé krásy. [...] A když si postesknout chtěla, z úst vydala bučení teskné;divných se zhrozila zvuků a vlastního hlasu se lekla. [...]rohy když ve vodě zřela, lekla se svého zjevu [...]"
----------------------------------------------------------------------
"Bohyně smířená byla a Ió zas nabyla vzhledu, dříve jejž měla: srst zvířecí s těla jí pozvolna mizí,rohy se ztrácejí z čela, kruh očí se zmenší a zuží, stáhne se otvor úst a vrací se ruka i paže, pazneht se rozpadne zase a přechází do pěti prstů, z krávy už nezbývá nic než dřívější bělostná krása."

Postavy
- dcera argolské řeky Ínacha, milenka Ivova
Iuppiter (Iova)/ Zeus (Dia) - vládce vesmíru
Iuno (-ony) - ztotožněná s řec. Hérou; manželka a sestra Iova / Dia, matka Krona / Saturna
Argos - stooký obr, syn Země a Arestora, hlídač Iin, usmrcen Hermém (Mercuriem)
Mercurius (-ia) - bůh obchodu a zisku, ztotožněný s řec. Hermem, narozen bohyni Mai z Dia; u Ovidia se objevuje jako posel Iovův; miloval Kerkropovu dceru Hersu a její sestru Aglauru proměnil v kámen
Epafos (-fa) - syn Iovův a Íin, identofikovaný s egyptským Ápiem




  • Kabinet s malbami, znázorňujícími výjevy z Ovidiových Metamorfóz
    Antverpy, třetí čtvrtina 17. století
    Ebenové dřevo, želvovina, pozlacená mosaz, měď
    152 x 102 x 43 cm
    Státní zámek Rájec nad Svitavou