Neptun a Koróné

Tento příběh je vložen do proměny Apollón a Korónis, kdy jej princezna Koróné (proměněná ve vránu) havranovi, jakožto poslu Apollóna (Fobia), který letí zpravit svého pána o nevěře Korónis.

Tech. poznámka:
V ostatních jazycích (latina, angličtina, němčina, holandština, ...) nesou obě dívky stejné jméno "Coronis", což může být matoucí (zejména na grafikách od Antonia Tempesty, které jsou opatřeny popisky).

Kdo: Panna Athena (Pallas Athéna / Minerva)
Koho v co: princeznu Koróné ve vránu
Proč:

Princezna Koróné se zalíbila vládci moří Neptunovi, který na ní vyžadoval lásku násilím. Koróné prosila o pomoc a Pallas Athéna ji vyslyšela a proměnila ve vránu.

Proměna:

"Když u moře lehkými kroky

jednou já kráčela pískem, jak často jsem bývala zvyklá,

Neptun, pán moře, mne spatřil, a láskou ke mně hned

vzplanul."

"Svůdnými, sladkými slovy když času mnoho už zmařil,

násilí chystá, jde za mnou. Já utíkám z pevného břehu,

v sypkém a hlubokém písku však uváznu zemdlená během.

Volám pak o pomoc lidi i bohy, však k nikomu z lidí

nedoléhá můj hlas, jen dolehl od panny k Panně,

která mi na pomoc přišla. Co ruce tak k nebesům zdvihám,

černavé, lehoučké peří mi začne obrůstat paže;

chtěla jsem šat si z ramenou odhodit, roucho však přešlo

v peří, jež do kůže mně své kořeny hluboko zatklo.

Chtěla jsem do nahých prsou se v úzkosti rukama tlouci,

avšak neměla jsem ni nahá prsa ni ruce.

Do běhu dám se, však nohy jak dříve už necítí písek,

neboť se nad zemí vznáším, pak letím již vysoko vzduchem,

za družku panenskou byla jsem přiřčena Athéně Panně. "

Postavy:

Koróné: dcera Korónea, krále ve Fókidě, proměněná ve vránu; II, 548-588.

Neptunus (-na): bůh moře a všech vod, ztotožněný s řeckým Poseidónem, proto syn Saturnův, bratr Iovův a Dítův, jemuž se dostalo vlády nad vodním živlem. Manžel Amfitrítin. Drží trojzubé vidle, jimiž bouří a tiší vodstva. Mnéstře a Periklymenovi dal moc proměňovati se, Kykna a Kainea učinil nezranitelnými. Lidem daroval koně. Ve sporu o Attiku podlehl Athéně. Vystavěl trójské hradby, ale poněvadž byl ošizen o smluvenou odměnu, byl v trójské válce proti Trójanům. Pronásledoval Odyssea za to, že oslepil jeho syna Polyféma. S Medúsou zplodil Pégasa.

Athéna: lat. Minerva, dcera Iovova, ital. bohyně moudrosti, umění a řemesel, ženských i mužských. Tká koberec; VI, 70-102, pustila se do závodu ve tkaní s Arachnou a podlehla. Její ptáci jsou vrána a pak sova; II, 532-595. Panenská bohyně obranné války, nazývaná Pallas, tj. Ochránkyně (patronka) Athén a celé Attiky, dala Attice olivu. Přála Perseovi, Kadmovi, Théseovi, Diomédovi. Vystupuje jako ochránkyně Řeků proti Trójanům, pomáhá svým oblíbencům Hérakleovi, Odysseovi, ale je uctívána i v Tróji jako Minerva fryžská, na ílijském hradě je její socha, palladium, s nímž souvisí osud města. Tuto sochu uloupil Odysseus. Hlavně však je bohyní Athén. Minervin hrad: athénská Akropolis, k její poctě se konala v Athénách slavnost Panathénají.

Grafika - Virgil Solis, 1581

Grafika - Hendrick Goltzius (workshop of), 1590

Grafika - Crispijn van de Passe, 1602 - 1607

Grafika - Antonio Tempesta, 1606

Grafika - Crispijn van de Passe, podle Antonio Tempesta, c. 1636 - 1670

Grafika - Johann Wilhelm Baur, 1703

CARPONI, Giulio (Italian, 1613-1679)
olej na plátně (104 x 96 cm)

CARPONI, Giulio (Italian, 1613-1679)
Nettuno e Coronide
olej na plátně (67 × 50 cm)
Palazzo degli Uffizi, Galleria degli Uffizi, Firenze (Toscana, Italia)

ROTTMAYR, Johann Michael
1706 / 1708
freska
objednavatel Johann Adam Andreas z Lichtenštejna
Vídeň, Lichtenštejnský palác, Sala Terrena

Kabinet s malbami, znázorňujícími výjevy z Ovidiových Metamorfóz
Antverpy, třetí čtvrtina 17. století
Ebenové dřevo, želvovina, pozlacená mosaz, měď
152 x 102 x 43 cm
Státní zámek Rájec nad Svitavou
Fotografie: Karolína Mazálková-Dobiášková