Publius Ovidius Naso (43 př. n. l. - 18 / 17 n. l.)

Římský básník žijící v 1. stol. př. n. l. své dílo Metamorphoses dokončil před vyhnáním k Černému moři, kde se usadil ve městě Tomis (dnešní město Constanța) v jihovýchodní části Rumunska. K jeho vyhnání došlo za vlády císaře Augusta v roce 8 n. l. Dílo se dochovalo souhrou náhod, neboť údajně sám Ovidius rukopis svého díla ve vyhnanství zničil. Zachovaly se pouze přepisy tohoto díla od jeho přátel.

Kniha byla v raném křesťanském světě využívána církví jako opak Bible a teologického smýšlení. Kniha má podobnou strukturu jako Bible a stejně tak vypráví příběhy od počátku stvoření světa a rovněž je složena z více knih. Oproti Bibli je však plná erotiky, násilí a zábavy a hříšného života.

Ve středověku byly Proměny vnímány spíše jako naučná literatura, plná poučných moralizujících příběhů a za tímto účelem byly některé prvky z díla extrahovány, nebo bylo dílo mnohdy pozměněno, aby vyhovovalo danému účelu.

Zvláštností tohoto antického díla je jeho kontinuální vliv, neboť toto dílo nebylo (jako jiné antické díla) objeveno až renesancí, ale v období jeho existence nenajdeme výraznější útlum jeho vlivu, nebo obecné znalosti. 

Slova jako "ovidius", nebo "ovidiovské", se dokonce v určitém období staly synonymem pro termín "mytologický" a byly v tomto smyslu běžně užívány pro umělecká díla inspirovaná jak texty od samotného Ovidia, tak i díly jiných antických autorů (jako např. Homéra), jejichž tématiku Proměny také částečně zahrnují.  


Chronologické události:

  • 13. století - První glosy k textům v Proměnách.
  • 15. století - Proměny se začaly publikovat a překládat do národních jazyků; s příchodem knihtisku se vyobrazení začínají převádět do grafických podob - dřevoryty.
  • 1484 bylo vydáno Ovide Moralisé, Brugge - kniha byla přetištěná jako Bible a to s doprovodnými ilustracemi v podobě dřevorytů. Jednalo se o upravené (moralizované) vydání, které bylo přijatelné i pro věřící.
  • 1557 Bernard Salomon, francouzský grafik, kreslíř a rytec, vytvořil poprvé grafické schéma pro celou knihu Proměn.
  • 1563 Virgil Solis, německý grafik, kreslíř a rytec, překopíroval grafické schéma od Salomona a popularizoval je.
  • Až do 18. století nebyla otisknuta ani jedna kniha Proměn v českém jazyce.

Největší obliba Ovidiových Metamorfóz a potřeba jejich uměleckého ztvárnění přichází s osvícenskou, vzdělanou společností, která si libuje v moralizujících proměnách a jejich znalostí. Vrchol zájmu tedy nalézáme v období manýrismu a baroka. Náměty z knihy se objevují na sgrafitových výzdobách, reliéfním sochařství, nástěnném a závěsném malířství, ale také na užitém umění a nábytku. 

V nábytkové tvorbě shledáváme vrchol v období baroka a jeho dobového fenoménu "Kunstschrank", tedy kabinetů, které jsou zdobeny řadou drobných výjevů kde většinou převažují motivy Proměn.


Grafinské ztvárnění příběhů


Užitečné odkazy