Merkur a Hersé

Kdo: Merkur
Koho v co: Aglauros v kámen
Proč: za vpuštění Merkura za svou sestrou Hersé požadovala odměnu

Příběh

Merkur letěl nad Athénami, uviděl v průvodu Hersé a zamiloval se do ní. Když ji letěl v noci navštívit uviděla jej její sestra Aglauros, která za své mlčení a pomoc žádala po Merkurovi zlato. Vše viděla Athéna a rozhněvala se na Aglauros. Athéna navštívila Závist, a přikázala jí, aby nakazila Aglauros svým jedem. 

"Ale když [Závist] v komnatu vešla již Aglaury, královské dcery, vykoná rozkaz. Svou rezavou rukou se hrudi jí dotkne, srdce jí naplní trny, jež křivými háčky se končí, vdechne v ně zhoubný jed a smolně otravné šťávy nalije do nitra plic a rozptýlí v kostech. A aby původ onoho zla se jí neztrácel v nejisté dálce, před oči sestru jí staví a šťastné manželství její, podobu Mercurionovu jí představí v nejvyšší kráse, všechno zkrášluje přitom. To dívku popouzí k hněvu bolestí skrytou se zžírá a nepokoj souží ji v noci, souží ji ve dne; jen lká, zle chřadne a zvolna se tratí, ubohá, tak jako sníh, jejž stravuje nejisté slunce."

Ve své spalující závisti se Aglauros rozhodla Markura k sestře nevpustit a cedíce před jejími dveřmi pronesla před Merkurem větu: "Dokavad neodejdeš, já nehodlám odtud se pohnout", načeš jí Merkur odvětil: "Dobře, ať se stane po tvém!"

Proměna:

"Božskou berlou si otevřel dveře. - Ta chtěla hned povstat,
avšak části těla, jež ohnuty mívá, když sedí,
zachvácené malátnou tíhou se nemohou pohnout a vzpřímit.
Ona sic brání se tomu, trup zdvihnout chce vzpřímením
těla,
svalstvo však v kolenou tuhne a nehybnost zachvátí nohy,
žíly pozbudou krve, chlad proniká v konečky prstů;
jako pak rakovina se rozlézá po celém těle, zlo to
nezhojitelné, a zdravé údy si přibírá k chorým,
tak ten smrtelný chlad jí do prsou pomalu přešel,
uzavřel života cesty a průdušky, dráhy to dechu.
Ani se nesnaží mluvit, a kdyby se snažila o to,
cesta řeči jí chybí; i hrdlo už objímal kámen,
ztvrdla jí ústa i tvář. I seděla - bez krve socha.
Nebyl však bílý ten kámen - jí hyzdila závistná mysl."

Postavy:

Mercurius (-ia): byl u Římanů hlavně bůh obchodu a zisku (mercari = kupovati). Je to patrně od původu řecký bůh Hermés, jehož kult byl přenesen do Říma už v V. stol. př. n. l. , a třebas byl hlavně uctíván obchodníky, měl všechny vlastnosti boha řeckého. Narodil prý se v Akradii na Kylléně - proto se nazývá Kylénský bůh - bohyni Mai z Dia. Ukradl Apollónovi stáda, ale obdržel je od něho darem, když mu sám daroval svůj vynález, lyru. U Ovidia se objevuje hlavně jako posel Iovův. Na jeho rozkaz zabil Arga, střežícího Ió. Miloval Kekropovu dceru Hersu a proměnil v kámen její sestru Aglauru; II, 708-832, Batta změní v kámen; II, 676-707. S Afrodítou prý zplodil Hermafrodíta. Nosí okřídlené opánky, široký klobouk a uspávající berlu.

Hersé (-sy): jedna z Kekropových dcer, milovaná Mercuriem; II, 708-759.

Aglauros (-ry): dcera athénského krále Kekropa, zvědavá a závistivá; II, 760-832.


Grafika - Crispijn van de Passe, 1602 - 1607
Athéna u Závisti

Grafika - Antonio Tempesta, 1606
- Athéna u Závisti
proměna Aglauros v kámen

Grafika - Hendrick Goltzius,
- Merkur u Hersé, 1728
- Athéna u Závisti, 1590